Jazykovědma 🔮 Profile Banner
Jazykovědma 🔮 Profile
Jazykovědma 🔮

@jazykovedma

Followers
45,527
Following
57
Media
219
Statuses
26,006

🙋‍♀️ Mgr. Markéta Gregorová, Ph.D. | 💼 Korektor & překladatel AJ/ČJ | 📧 info @marketagregorova .cz

Joined December 2016
Don't wanna be here? Send us removal request.
Explore trending content on Musk Viewer
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
3 years
📈 Ukážu vám kouzlo s mezerami! Je-li mezi číslem a značkou mezera, např. 5 %, pak čteme pět procent. Není-li mezi číslem a značkou mezera, např. 5%, pak vznikne přídavné jméno a čteme pětiprocentní. Např. sleva 5 % (pět procent) vs. 5% sleva (pětiprocentní). #cestinaskoulemi
64
155
4K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
3 years
🤑 Proč se desetikoruně říká nelogicky pětka? Za všechno může Rakousko-Uhersko! Na vině je peněžní reforma z roku 1892, kdy se místo zlatek začalo platit korunami. Směnný kurz byl 1 zlatka = 2 koruny, takže za pět zlatek (pětku) člověk dostal deset korun. #cestinaskoulemi
39
138
2K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
5 years
Až budete dětem číst pohádky a ony se zeptají, jak vysoký je trpaslík, řekněte, že přesně tři pěsti. Slovo trpaslík totiž pochází z církevněslovanského východiska trьpęstъkъ, složeného z *trь- (tři) a *pęstь (pěst). Trpaslík je tedy doslova tvor tři pěsti vysoký. #cestina
49
188
2K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
6 years
Říkáte desetikoruně „pětka“? Pokud ano, jste vlastně tradicionalisté. Tento výraz totiž sahá do roku 1892, kdy proběhla v Rakousku-Uhersku peněžní reforma. Místo zlatek se začalo platit korunami, a to v kurzu 1 zlatka = 2 koruny. Desetikoruna tedy měla hodnotu pěti zlatek.
57
175
2K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
🤷‍ Proč se říká „je mi to šumafuk“ nebo „je mi to šumák“? S šumivým nápojem ani fukem to nesouvisí! Jde o lidové přetvoření francouzské fráze „je m’en fous“, vyslovováno [ž ma fu], kterou lze přeložit přibližně jako „kašlu na to“ nebo „je mi to jedno“. #cestinaskoulemi
21
116
2K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
Proč se říká hnus fialový (a ne třeba zelený)? Podle pamětníků prý podle potravinové pomoci poskytované Správou Spojených národů pro pomoc a obnovu (UNRRA) po 2. světové válce. Součástí balíčků byl údajně nepříliš chutný šumák fialové barvy – aneb hnus fialový. #cestina
40
134
2K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
🦆 Víte, co je to ententýk z rozpočítadla Ententýky, dva špalíky? Ententýk je vykastrovaný kačer, a to podle německého Ente, kačena. A co ty dva špalíky? Podle lidového výkladu se ke kastraci používaly zmiňované dva špalíky, ale neexistuje o tom žádný doklad... #cestinaskoulemi
76
78
1K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
✅ Předvolební klasika: kdo nechodí k volbám, ten by byl v antickém Řecku nazván idiotem. Staří Řekové totiž používali výraz idiōtēs pro soukromou osobu, tedy osobu neúčastnící se veřejného dění. Ve významu slaboduchý jedinec se idiot začal používat až následně. #cestinaskoulemi
21
178
1K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
2 years
🥒 Proč se létu říká okurková sezóna? S okurkami to nemá co dělat! Jde o doslovný překlad německého Saure‑Gurken‑Zeit, které pochází z fráze „córes-jókres-cajt“ v jidiš. Tato fráze značí „čas žalu a pokání“ a při berlínské výslovnosti zní právě jako Saure Gurken. #cestinaskoulemi
26
88
1K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
6 years
Kontextem obhájíte skoro cokoliv. Třeba "Chlapci šly". Špatně? Nemusí být. "Dívce nešly hodinky. Chlapci šly." Tady je to správně. Vidíte? #čeština
12
73
1K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
5 years
Jazykovědma na Twitteru slaví třetí narozeniny, tudíž využívám příležitosti jednak ke změně profilovky (tak se nelekejte), a především k poděkování za Vaši přízeň, komentáře a dotazy! Jste dobří 👍
Tweet media one
63
13
1K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
5 years
Proč v Brně nejezdí tramvaj, ale šalina? Dle etymologů je východiskem německé (Elektri)sche Linie, nápis dříve označující zastávky. Podle lidové etymologie jde o zkomoleninu Scheisse Linie, doslova pokálená linka, podle výkalů na původně koněspřežné dráze. #cestina #hantec #brno
30
111
1K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
3 years
✏ Až se vás školák zeptá, proč je mlýn s ý, ale mlít s í, zde je odpověď! Mlýn a mlít nejsou původem příbuzná slova. Mlýn vznikl ze starého německého mulīn (dnes Mühle). Mlít je z praslovanského melti, kde došlo k přesmyku hlásek (mleti) a změně e na i (mlíti). #cestinaskoulemi
33
41
1K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
🤓 Že před „a“ se v souvětí nepíše čárka? Je to vlastně naopak: před „a“ se čárka píše ve všech poměrech kromě slučovacího. Takže: Já pracuji a kočka chrní (slučovací). Venku leje, a navíc je zima (stupňovací). Jel načerno, a dostal pokutu (důsledkový). #cestinaskoulemi
34
67
1K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
Proč se říká „panenko skákavá“? Toto vyjádření údivu vzniklo zkomolením názvu obce Skoky u Žlutic, někdejšího poutního místa. Věřící do tamního kostela přicházeli uctívat zázračný obraz Panny Marie Pomocnice ze Skoků, dnešní „panenky skákavé“. 🙏 #cestina
31
60
1K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
3 years
🍟 Dáte si to s hranolkami, nebo s hranolky? Spisovná je pouze druhá varianta, tedy s hranolky. Hranolek je rodu mužského, protože jde o zdrobnělinu slova hranol. Máme ten hranol (ne *ta hranol), takže máme i ten hranolek (ne *ta hranolka). #cestinaskoulemi
126
36
1K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
6 years
Volili jste o víkendu? Pokud ne, tak jste "idioti". Ještě než se urazíte: slovo idiot pochází z řečtiny a označovalo "soukromou osobu", takovou, která se neúčastní politiky. Účast na veřejném životě byla v antickém Řecku samozřejmostí, takže ani tehdy to nebyl lichotivý výraz...
21
161
1K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
3 years
⛷ Až si budete připevňovat lyže na ližiny, pozor na rozdílný pravopis! Ližiny totiž nejsou odvozené od lyží, nýbrž od slova líha. To označuje oporu, na které něco leží – třeba nosnou konstrukci nebo trám sloužící k posouvání těžkých břemen. #cestinaskoulemi
30
34
1K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
6 years
Věděli jste, že jsme dali světu nejen slovo robot, ale také třeba dolar? Dnešní dolar je z německého Thaler, zkráceně pro Joachimsthaler, což není nic jiného než náš Jáchymov, kde se těžilo stříbro pro ražbu těchto mincí. Dolar tedy doslova znamená „peníz z údolí sv. Jáchyma“.
25
95
1K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
3 years
⏲ Jak dlouho trvá uherský rok? To víme naprosto přesně – neurčitě dlouho. Tento idiom pochází z dob tureckých válek (1526–1791), do kterých uherští vojáci rukovali původně na dobu určitou. Ta se však neustále prodlužovala a nakonec se z ní stala doba neurčitá. #cestinaskoulemi
21
38
1K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
6 years
Chcete vědět něco fascinujícího, co skoro jistě nikdy v životě nepoužijete? U zvířátek z pohádek je první, obecné podstatné jméno malým písmenem a druhé, vlastní jméno velkým – liška Ryška či brouk Pytlík. Ale: Ferda Mravenec má velké M, protože Mravenec je příjmení. #čeština 😱
38
61
1K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
2 years
🍎 Psali byste štrůdl, nebo štrúdl? A když vám řeknu, že toto slovo není původem české, ale že jsme si je vypůjčili z rakouské němčiny (Strudel)? Je to tak: v cizích slovech píšeme ú, proto píšeme i štrúdl. #cestinaskoulemi
67
25
1K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
2 years
🥡 Znáte slovo pyknik? Ne, nejedná se o chybně zapsaný piknik! Piknik s i je svačinka v přírodě, a to od francouzského pique-nique. Pyknik s y je podsaditý a zavalitý tělesný typ, a to od řeckého pyknós. Piknik a pyknik jsou tedy dvě různá a nesouvisející slova. #cestinaskoulemi
39
43
1K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
2 years
🥇 Znáte slovo epesní? Jde o expresivní výraz s významem „prvotřídní“; nebo jak se dnes říká, „prémiový“. Slovo epesní pochází z německého spojení etwas rares, v překladu něco vzácného. To zase vychází z fráze eppes rádes v jidiš, stejného významu. #cestinaskoulemi
26
20
1K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
5 years
Jak psát korektně kalendářní data: 1) Základní zápis je s mezerami za tečkou: 8. 10. 2019 2) Bez mezer je dvoumístný zápis s nulou doplněnou před jednociferné číslice: 08.10.2019 3) Při počítačovém třídění lze použít sestupný zápis se spojovníky: 2019-10-08 #cestina #typografie
34
52
1K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
5 years
Praktický tip pro závěrečný pozdrav v dopisech/e-mailech: 1) Je-li pozdrav celá věta, následuje tečka či vykřičník. Přeji hezký den. Jan Novák 2) Je-li pozdrav nevětný, nenásleduje žádná interpunkce. S pozdravem Jan Novák Za podpisem/jménem pisatele se nepíše tečka.
26
68
1K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
5 years
Kde se vzal slovní obrat „bez ztráty kytičky“? V Československé televizi! Tu v 50. a 60. letech opanovaly zábavní vědomostní pořady, např. Desetkrát odpověz. Soutěžící začínali s určitým počtem kytiček a za každou chybu jednu ztratili, případně prošli bez ztráty kytičky. #cestina
22
25
1K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
2 years
🥦 Až vám někdo na Zelený čtvrtek bude nutit špenát, můžete se ohradit, že jde o historický omyl. Název Zelený čtvrtek jsme si totiž vypůjčili z německého Grünner Donnerstag (Zelený čtvrtek), který vznikl zkomolením původního Greinendonnerstag (Lkavý čtvrtek). #cestinaskoulemi
37
84
1K
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
2 years
🐑 Až půjdete s velikonoční koledou, vězte, že v říkance Hody, hody doprovody vlastně žádné doprovody nejsou. Jde o spojení předložky „do“ a podstatného jména „Provoda“. Jako Provoda se označovala první neděle po Velikonocích, která uzavírá křesťanské svátky. #cestinaskoulemi
29
68
990
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
3 years
📈 Jak psát kombinace čísla a slova? Nejjednodušším možným způsobem: číslo a slovo dohromady, bez spojovníků či koncovek. Např. 5letý plán (ne *5ti letý, *5-ti letý apod.), 7násobně vyšší (ne *7mi, *7-mi aj.), 15krát za sebou (ne *15-náct krát atd.). #cestinaskoulemi
35
67
972
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
5 years
Manuálně zruční znají, my ostatní se přiučíme: šestihranný klíč se v žargonu označuje jako inbus (ne *imbus) a píše se s „n“ vzhledem k původu slova zkrácením názvu Innensechskantschraube Bauer und Schaurte (IN-B-U-S). Pomůcka: je to z němčiny, píši „n“. #cestina #germanismy
56
65
959
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
5 years
Jak určit koncovku -icí/-ící v přídavných jménech typu řídicí/řídící? Slouží-li věc k nějakému účelu, ale sama akci nevykonává, je -icí: řídicí místnost. Vykonává-li věc či osoba akci sama, je -ící: řídící pracovník. Podobně: pečicí forma, holicí pěna, spořicí účet... #cestina
28
66
924
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
2 years
💜 Tak dlouho jsem si přála svůj hrníček, až jsem si jej nakonec pořídila – dovolte mi radostně se pochlubit… #bychomjesexy
Tweet media one
28
13
920
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
5 years
Když už teď všichni chodíme s kusem hadru přes obličej, domluvme se, že hadr je hezky česky rodu mužského, čili ten hadr. Ta hadra rodu ženského je pouze nářečně a handra je slovensky. #cestina
70
24
905
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
5 years
Na co se ptáte: ÚMRTNOST udává, kolik lidí z celkové populace na něco zemře; SMRTNOST udává, kolik zemře lidí pouze ve skupině postižených. Úmrtnost při srážce člověka s letadlem je malá (nestává se to často), smrtnost je ale vysoká (když už se to stane, je to smrtelné). #cestina
16
77
886
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
💪 Rozmáhá se nám tu takový nešvar: mylné protěžovat místo náležitého protežovat. Nespletete to, když víte, že protežovat značí poskytovat protekci. Protežování i protekce vycházejí z latinského prōtegere (chránit) a protěkce nepíšete, tak nepište ani protěžovat! #cestinaskoulemi
52
35
877
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
💩 Proč se říká, že je něco na draka? S pohádkovou stvůrou to nesouvisí! Toto pořekadlo patří mezi hezké české germanismy, kdy drak je zkomolenina německého Dreck, což označuje špínu či, slušně řečeno, výkal. Když je něco na draka, je to tedy na… výkal! #cestinaskoulemi
20
33
855
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
6 years
Používá vaše babička zvolání PANENKO SKÁKAVÁ jako výraz údivu a vy se divíte, odkud se toto spojení vzalo? Pochází ze jména dnes už zaniklé obce SKOKY v západních Čechách, která proslula zázračným obrazem Panny Marie. Z panenky skokovské se zkomolením stala panenka skákavá.
22
79
847
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
Chodíte do IKEA, nebo do Ikey? Pravidla pravopisu posvěcují obě varianty. Ale pozor: nesklonná varianta je zkratka, a proto píšeme všechna písmena velká (do IKEA). Skloňovaná varianta je zkratkové slovo, velké je tedy pouze první písmeno (do Ikey). #cestina
41
27
850
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
Mýtus: je-li v podmětu jméno rodu mužského životného, píšeme v přísudku vždy -i. Ve skutečnosti můžeme psát -y, pokud přísudek předchází podmětu a je mu blíže jiné podstatné jméno. Ženy a muži zůstali (*zůstaly) doma. Doma zůstaly ženy a muži. Doma zůstali ženy a muži. #cestina
89
47
847
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
3 years
💐 V sobotu má svátek Josef, tak všechno nejlepší! A jak se z Josefa stal záhadně Pepa? Může za to italština. V ní se Josefovi říká Giuseppe, podomácku zkráceně Beppe. Právě tvar Beppe jsme si v češtině vypůjčili a upravili na podobu Pepa. #cestinaskoulemi
17
41
853
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
3 years
🍀 Proč se říká mít kliku ve smyslu mít štěstí? Klikou se v tomto pořekadle nemíní držadlo! Klika se do něj vloudila zkomolením německé fráze Glück haben (mít štěstí). Německé Glück se připodobnilo české klice a spojení mít kliku bylo na světě. #cestinaskoulemi
21
25
849
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
3 years
🍟 Dáváte si něco s hranolkami, nebo s hranolky? Pokud chcete stolovat spisovně, dejte si to s hranolky! Náležitá totiž není hranolka rodu ženského, nýbrž hranolek rodu mužského. Máme ten hranol (ne *ta hranol), proto máme i zdrobnělinu ten hranolek. Logické, ne? #cestinaskoulemi
68
18
831
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
2 years
🌲 Víte, co je to „bor“? Napovím: v české hymně „bory šumí po skalinách“. Už jste doma? Ano, bor je borový les. Základ slova bor dal vzniknout mimo jiné také názvu borůvka. Toto lesní ovoce se tak jmenuje podle místa svého výskytu, kterým jsou právě bory. #cestinaskoulemi
42
15
831
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
3 years
🧙‍ Jak vysoký je trpaslík? Přesně tři pěsti! Alespoň podle etymologie slova trpaslík, které vychází z tvaru trьpęstъkъ v církevní slovanštině. Tento tvar je složený z *trь- (tři) a *pęstь (pěst), což můžeme do současné češtiny přeložit doslova jako třípěstník. #cestinaskoulemi
17
51
831
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
Copak je to tele- ve složeninách jako telefon, televize či telepatie? S mládětem skotu to nemá nic společného! Jde o předponu z řeckého tēle (daleko), které také souvisí s télos (konec či cíl). Telefon je tedy dálnoslech, televize dálnohled a telepatie dálnomyslčetba 😉 #cestina
35
33
836
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
5 years
Opakování na přání: pokud používáte dvojici jednak – druhak, tak vězte, že „druhak“ ve slovnících nenajdete. Náležité použití jednoduše opakuje výraz „jednak“ tolikrát, kolikrát je třeba: např. Jednak prší, jednak je zima, jednak se mi nechce… #cestina
41
39
821
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
6 years
Co budeš dělat v pátek? – Půjdu si koupit brýle. – A pak? – Pak uvidím.
7
36
799
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
👋 Kde se vzal pozdrav „nazdar“? Rozšířil se díky sbírce na výstavbu Národního divadla, při které se přispívalo do pokladniček s nápisem „Na zdar Národního divadla“. Heslo nazdar (psáno dohromady) následně přijali jako svůj pozdrav také Sokolové a skauti. #cestinaskoulemi
22
59
803
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
2 years
✍ Když to se snahou o spisovnost přeženeme, jsme hyperkorektní (čili máme to blbě). To je třeba případ chybných tvarů „jsi si“ a „jsi se“, které mají spisovně znít „sis“ a „ses“. V praxi: vzpomněl sis (ne vzpomněl *jsi si), omluvil ses (ne omluvil *jsi se) atd. #cestinaskoulemi
19
35
793
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
3 years
🐣 Co jsou to ty doprovody v koledě Hody, hody doprovody? Nejde o žádné doprovody, ale o předložku do a podstatné jméno provoda, kterým se označovala první neděle po Velikonocích, tzv. Provodní neděle. Říkanka vybízí, abychom se až do provody zdrželi hodování. #cestinaskoulemi
19
32
792
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
5 years
Zahříváte se grogem? Činili tak i námořníci pod velením admirála Edwarda Vernona (1684–1757), který opilost na pracovišti vyřešil tak, že rum začal ředit vodou. Admirálova přezdívka byla Old Grog, podle jeho pláště z grogrénu (těžká hrubá látka), odtud tedy název nápoje. #cestina
10
55
794
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
5 years
Letní slevy končí, poslední šance napsat je správně! Píše se 50procentní sleva (ne *50ti, *50-ti ani jinak), případně 50% sleva, kdy značka % připojená bez mezery značí přídavné jméno (padesátiprocentní). Mezera před % značí podstatné jméno: sleva 50 % (padesát procent). #cestina
25
58
800
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
6 years
Oslavili jsme stoleté výročí vzniku Československa. Nebo ne? Spojení „stoleté výročí“ teď vidíme všude, ale je to fakticky nesmysl. Neřekli byste třeba „jednoleté výročí svatby“, ale „první výročí“ – stejně tak je „sté výročí“. Pro pořádek: výročí je „sté“, stát je „stoletý“.
16
43
764
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
🤯 Používáte-li dvojici jednak–druhak, vězte, že druhak ve slovníku nenajdete. Kodifikovaná je totiž pouze dvojice jednak–jednak. Jednoduše opakujete jednak tolikrát, kolikrát je třeba. Např. Jednak mě to nezajímá, jednak nevím, co to znamená, jednak mě to uráží. #cestinaskoulemi
43
31
770
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
3 years
🤓 Kdy psát mezi číslem a značkou mezeru: př. 50% vs. 50 %? Bez mezery se píše takto složené přídavné jméno: 50% slevy (čti: padesátiprocentní). Jinak se píše mezera: slevy až 50 % (čti: padesát procent). Stejně tak 100Kč (stokorunový) vs. 100 Kč (sto korun) atd. #cestinaskoulemi
26
38
771
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
Milí všichni, Vědma vás opouští – v klidu, jen na týden! 😈 Od 15. 6. do 21. 6. vyhlašuji výzkumné volno (aneb dovolenou), kdy nehodlám být na příjmu. 🤯 Na vaše otázky odpovím a s novými příspěvky se na vás těším za týden – tak tady nezlobte! 😉
52
6
764
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
5 years
Kupujete si salám vcelku, nebo v celku? V tomto případě se „v celku“ píše (paradoxně) zvlášť. „Vcelku“ psáno dohromady je totiž hodnoticí příslovce ve významu „celkem vzato“, „kolem a kolem“ či „v podstatě“. Např. Kus salámu v celku je vcelku dobrá svačinka. #cestina #jaksepise
21
22
756
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
Že píšeme e-maily, protože email bez spojovníku je nátěr, víme už (snad) všichni. Připomeňme si, že pravopis se spojovníkem platí i pro jiná takto utvořená slova, např. e-shop, e-komerce, e-sport atd., kde e- značí elektronický (takže na ementál to nezkoušejte). #cestinaskoulemi
55
35
756
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
5 years
Tento tweet je věnovaný všem Janům a Honzům, kteří mají dnes svátek! A proč se říká Janovi zdánlivě nelogicky Honzo? Jméno Jan je původem z hebrejského Jochanan, které se do němčiny převzalo jako Johannes. A to se začalo zkracovat na Hans, odkud je i český Honza. #cestina #jmena
20
35
745
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
3 years
👩‍🍳 Pečicí, nebo pečící forma? Krátké -icí mají nástroje, které jsou krátké na to, aby činnost vykonávaly samy od sebe: např. pečicí forma. Dlouhé -ící se pojí s lidmi, kteří tuto činnost provádějí: např. pečící babička. Podobně kojicí podprsenka vs. kojící žena. #cestinaskoulemi
27
28
751
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
5 years
Začíná další běh jarních prázdnin, tak pokud vyrážíte na lyže, vězte, že na autě si je povezete na ližinách. Slovo lyže (psáno s y) je převzaté z ruského lýža, ale ližiny (psáno s i) jsou od slova líha, tj. opora pro posunování těžkých břemen – proto rozdílný #pravopis . #cestina
20
29
750
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
5 years
Víte, co píšete, když napíšete „viz“ s tečkou za slovem? Viz ve smyslu „hleď“ je rozkazovací způsob slovesa vidět, nikoliv zkratka, proto je bez tečky. Viz. s tečkou je zkratka latinského videlicet s významem „to jest“. V češtině se ale nepoužívá, tj. viz je bez tečky! #cestina
23
45
756
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
Víte, že „suchý humor“ je vlastně oxymóron (tj. protimluv)? Slovo #humor totiž pochází z latinského hūmor, což označuje vlhkost či tekutinu. Dříve se věřilo, že temperament (tedy i smysl pro humor) je daný prouděním tělesných tekutin (krev, žluč, černá žluč a hlen). 🤭 #cestina
22
41
736
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
6 years
Říkali jste si někdy, proč se píší polytechnika, polymer či polygamie s ypsilon, ale poliklinika s měkkým i? Mohou za to staří Řekové! Předponou poly- označovali význam „mnohý“ či „různý“, zatímco poli- je odvozeno od pólis, „město“. Stejný základ mají i policie či politika.
30
35
738
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
Jak je to s čárkou před „že“ po výrazech typu samozřejmě, hlavně, možná…? Jde o výrazy s oslabenou větnou platností, za kterými se čárka obvykle nepíše (ale pokud se napíše, není to chyba). Např. Možná že přijde i kouzelník. Samozřejmě že ne. Hlavně že to víš. #cestina
18
26
741
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
5 years
Čárka před „nebo“ má vliv na význam: – „do parku, nebo do přírody“ = musíte si vybrat jednu z možností (podobně: peníze, nebo život; žít, nebo zemřít) – „do parku nebo do přírody“ = můžete volit obě možnosti, tj. klidně nejdřív do parku a pak do přírody #cestina
@CT24zive
ČT24
5 years
Jan Hamáček: "Nikdo nikomu nezakazuje chodit na procházku. Je možné jít do parku, nebo do přírody."
52
164
3K
25
35
734
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
Tip pro psaní pondělních e-mailů! 📧 1️⃣ Je-li závěrečný pozdrav celá věta, končí tečkou nebo vykřičníkem. Přeji příjemný den! Vědma 2️⃣ Není-li závěrečný pozdrav celá věta, nenásleduje žádná interpunkce. S přáním příjemného dne Vědma P.S. Píšeme e-maily, ne *emaily. #cestina
38
33
735
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
2 years
Ano, čárky mají vliv na význam: kolik je v kterém příkladu osob s otevřeným poklopcem? ▶ „Vlézt do sálu, kde je 40 lidí s otevřeným poklopcem“ (bez čárky => 40 osob) ▶ „Vlézt do sálu, kde je 40 lidí, s otevřeným poklopcem“ (s čárkou => 1 osoba) #korektury
@OnlyFester
Fester
2 years
Vlézt do sálu, ve kterém je cca 40 lidí s otevřeným poklopcem? Dobrý den, Brno, tady mě máte! #festervespolecnosti
68
3
394
23
18
740
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
5 years
Co je správně: „zapomněl ses“, nebo „zapomněl jsi se“? Podobně: „vzpomněl sis“, nebo „vzpomněl jsi si“? Žádnou Sisi do toho netahejme! Správně jsou pouze stažené tvary, tedy „ses“ a „sis“. Dvouslovné tvary jsou hyperkorektní (čili blbě). #cestina
23
35
723
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
3 years
🍬 Znáte slovo kokino? Pokud ne, nevadí! Jde o nespisovný výraz, který je běžný v moravském dialektu a který označuje obecně sladkosti. Jeho původ není zcela jasný, ale předpokládá se odvození z dětské řeči, kdy koko znamená čoko, tedy čokoláda. #cestinaskoulemi
62
20
729
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
5 years
Dnes netypicky, ale prakticky – jak kamkoliv dostat z klávesnice interpunkci, která na ní není… Přidržte ALT a použijte numerickou klávesnici: České uvozovky („ “) ALT + 0132 a ALT + 0147 Pomlčka (–) ALT + 0150 Trojtečka (…) ALT + 0133 Apostrof (’) ALT + 0146 #tydeninterpunkce
48
58
721
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
✍️ Slovo cirka zkracujeme jako ca či cca. Je to kontrakční zkratka, tj. obsahuje první a poslední písmena slova, proto ji píšeme bez tečky. Ze stejného důvodu ji také vyslovujeme jako celé slovo [cirka], nehláskujeme ji v řeči jako zkratku *[cé cé á]. #cestinaskoulemi
30
27
727
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
2 years
🦒 Posviťme si na slovo zoo. Ano, na slovo, nikoliv na zkratku! Zoo není zkratka pro zoologickou zahradu, podobně jako mobil není zkratka pro mobilní telefon. A protože zoo není zkratka, nepíše se velkými písmeny. Takže: Jdeme do zoo (ne do *ZOO, ne do *Zoo). #cestinaskoulemi
30
22
726
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
3 years
😋 Máte rádi pendrek (míněno černé lékořicové tyčinky)? Snad vás nepřejde chuť, když prozradím jeho původ! Slovo pendrek jsme převzali z rakouské němčiny, a to z výrazu Bärendreck, složeného z Bär (medvěd) a Dreck (lejno). Doslovný překlad tedy zní medvědí lejno. #cestinaskoulemi
33
20
719
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
5 years
Dočítáme se, že v australských požárech hynou koaly. Není tomu docela tak – alespoň ne z jazykového hlediska. Koala je totiž stejného rodu jako medvídek, čili mužského, hynou tedy koalové. Pro pořádek: ženský rod lze tolerovat v neodborných textech. #cestina #koalove #australie
32
42
704
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
3 years
🍹 Posilňujete se grogem? Posilňovali se i britští námořníci, a to tak usilovně, že jim v roce 1740 admirál Edward Vernon nařídil ředit rum vodou. Vzniklý nápoj se nazývá grog podle admirálovy přezdívky, Old Grog, a to podle jeho pláště z látky zvané grogrén. #cestinaskoulemi
13
34
704
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
6 years
Kdo vozí na střeše auta lyže, ten zná výraz LIŽINY. Píší se správně s měkkým i, jelikož nejsou odvozeny od slova lyže, ale od slova LÍHA. A pro ty, kdo to také slyší poprvé, LÍHA znamená „opora, na které něco leží“. Na lyžích se neleží (obvykle), takže s ližinami nesouvisejí.
33
56
696
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
6 years
Víte, kde se v češtině vzal kroužek v písmeni „ů“? Na místě tohoto písmene byla původně dvojhláska [uo], která se postupně měnila na dlouhé [ú]. Zanikající [o] se graficky nad „u“ označovalo malým písmenem „o“, dnešním kroužkem. #čeština
29
36
685
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
💡 Co je správně: „zamyslel ses“, nebo „zamyslel jsi se“? Podobně „vzpomněl sis“, nebo „vzpomněl jsi si“? Žádnou Sisi do toho netahejme! Legitimní jsou pouze kratší, a tudíž jednodušší tvary „sis“ a „ses“. Tak si to nekomplikujme a tvary typu Sisi si odpusťme! #cestinaskoulemi
30
25
692
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
⚓ Zahříváte se grogem? Zahřívali se i námořníci, a to tak pilně, že admirál Edward Vernon v roce 1740 nařídil ředit námořníkům rum vodou. Vzniklému nápoji se říká grog podle admirálovy přezdívky, Old Grog, a to podle jeho oblíbeného pláště z látky zvané grogrén. #cestinaskoulemi
9
38
681
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
Pravidlo pro psaní čárky před „než“ a „jako“: 📢 Čárka se píše jen tehdy, je-li za těmito spojkami celá věta. Celá věta má sloveso v určitém tvaru, tj. jiném než infinitiv. ✅ Víš víc, než mi říkáš. Vrátil se dřív, než začalo pršet. ✅ Víš víc než já. Vím stejně jako ty. #cestina
10
37
672
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
🤑 Češi dali světu dolar. Nevěříte? Slovo dolar sice vychází z německého Thaler, ale to vzniklo zkrácením Joachimsthaler, kde Joachimsthal je německý název našeho Jáchymova. Zde se těžilo stříbro pro ražbu tolarů, podle kterých se pak pojmenovaly i dolary. #cestinaskoulemi
23
30
673
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
3 years
😲 Pletete si slova patálie a lapálie? Pozor na to, jsou to téměř protiklady! Zatímco patálie je, když je něco v prd…, chci říct, když je něco vážný problém (obojí je od p); lapálie je jen drobná nepříjemnost. Takže: pandemie je patálie; rozlité kafe je lapálie. #cestinaskoulemi
20
20
668
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
5 years
Proč se říká ledové čokoládě ledová, když ani není z ledu, ani se nemusí uchovávat v lednici? Ledová čokoláda není čokoláda, nýbrž směs ⅓ čokolády a ⅔ kokosového oleje. Kokosový olej v ústech taje rychleji než čokoláda a vyvolává chladivý (ledový) pocit na jazyku. #procserika
12
34
665
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
Proč se spřádání intrik říká kout pikle? Zřejmě podle malé bodné zbraně zvané pikel, která se dala snadno ukrýt, takže se hodila pro úkladnou vraždu. Kout pikle by tedy doslova označovalo výrobu zbraně pro zákeřný útok, přeneseně pak i plánování jiných zákeřností. 🔪 #cestina
13
34
671
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
3 years
🏵 Jak vzniklo spojení bez ztráty kytičky? Odkazuje k vědomostním pořadům, které začala Československá televize vysílat v 50. letech. Soutěžící začínali s určitým počtem kytiček a za každou chybnou odpověď jednu ztratili, případně prošli bez ztráty kytičky. #cestinaskoulemi
26
26
665
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
6 years
Pořekadlo „mít kliku“ ve smyslu „mít štěstí“ vám možná zní hezky česky, ale nenechejte se mýlit! Do této fráze se klika dostala zkomolením německého „Glück“ (= štěstí). Také opačný význam, „mít pech“ ve smyslu „mít smůlu“, si vypůjčil německé slovo „Pech“ (= smůla). #čeština
15
42
640
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
„Jakoby“ vs. „jako by“ nejen pro jakobíny: ➡️ Jakoby píšeme dohromady, pokud lze z věty vypustit a nic se nestane (vycpávkové slovo): Šel jakoby pomalu. ➡️ Jako by píšeme zvlášť, pokud nelze vypustit a je součástí podmiňovacího způsobu: Šel pomalu, jako by už nemohl. #cestina
24
33
648
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
Víte, že jsme dali světu #dolar ? Pravda, drobnou oklikou. Slovo dolar totiž vychází z německého Thaler, které vzniklo zkrácením z Joachimsthaler. To doslova znamená peníz z údolí sv. Jáchyma, což odkazuje k našemu Jáchymovu, kde se těžilo stříbro pro ražbu těchto mincí. #cestina
33
47
651
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
2 years
📱 Emotikon [emotykon] vs. emoji [emodži]: záleží na tom? Ano, je v nich rozdíl! Emotikon se píše na klávesnici pomocí interpunkce, písmen a číslic: např. ;-) :-( :-o. Emoji se vkládá jako hotový obrázek: 🙁 😲. Tak neříkejte emotikon, když míníte emoji. 😉 #cestinaskoulemi
30
23
645
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
5 years
Proč je spisovně káva a nespisovně kafe? Oba výrazy jsou z tureckého kahve, přičemž starší kafe do češtiny zavedli arménští obchodníci. Obrozencům se kafe s „f“ zdálo nečeské, proto se inspirovali v polštině a srbochorvatštině a prosadili do spisovné češtiny tvar káva. #cestina
12
48
643
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
2 years
👼 Tematicky ke dni dětí: parchant, nebo panchart? Běžně užívaná podoba je parchant. Původnější je ale panchart, podle německého banchart. To vzniklo spojením staršího banc (lavice) a hart (tvrdý). Jde tedy o nemanželské dítě počaté na tvrdé lavici místo v loži. #cestinaskoulemi
22
17
643
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
2 years
🖋 Co je to hrdobce? Film „Marečku, podejte mi pero“ se v tomto slově mýlí hned dvakrát! Zaprvé hrdobce označuje hrdého člověka (ne brouka), zadruhé jeho náležitý tvar je hrdobce (ne *hrdobec). Hrdobce byl dříve vzor pro skloňování, namísto dnešního soudce. #cestinaskoulemi
36
27
637
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
3 years
👋 Napadlo by vás napsat pozdrav dobrý den dohromady? Nenapadlo! Tak ať vás to nenapadá ani u pozdravu na shledanou, který také píšeme jako dvě slova. Kromě symetrie s dobrý den se hodí pomůcka s vložením slova: můžeme říct na brzkou shledanou, tj. píšeme zvlášť. #cestinaskoulemi
28
17
638
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
2 years
🗡 Když kujeme pikle, v přeneseném významu spřádáme pletichy. V doslovném významu však vyrábíme zbraň pro zákeřný útok. Pikel je totiž malá bodná zbraň podobná dýce, která se dá snadno ukrýt a pak pohotově tasit při úkladném útoku. #cestinaskoulemi
14
39
639
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
Jak psát peněžní částky? Pozor na mezery, mohou změnit význam! a) 150 Kč (tj. mezera mezi číslem a značkou měny) = sto padesát korun českých (každý řád se píše zvlášť jako nové slovo) b) 150Kč (tj. bez mezery) = stopadesátikorunový (přídavné jméno se píše celé dohromady) #cestina
17
30
634
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
6 years
Dnes jsem se přistihla, jak říkám, „Mějte hezký víkend!“, a sama sebe jsem vyděsila. Tato kostrbatá konstrukce se u nás ujala asi pod vlivem anglického „Have a nice weekend!“, ale v češtině nemá funkční opodstatnění. Máme přece českou frázi, „Přeji hezký víkend“, nemyslíte?
69
23
623
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
Výrazy macek či fešanda jsou pro někoho roztomilé lichotky, ale označují také něco úplně jiného. U zvířat macek odkazuje na kastrovaného kocoura, zatímco fešanda na kastrovanou kočku nebo fenu. Fešák se pak říká kastrovanému psovi. #cestina
26
37
627
@jazykovedma
Jazykovědma 🔮
4 years
💉 Komu vděčíme za vakcínu? Dojičkám krav! U těch totiž lékař Edward Jenner zpozoroval, že osoby nakažené kravskými neštovicemi odolávají neštovicím černým. Z viru kravských neštovic (latinsky variolae vaccinae) tak vyvinul vakcínu zvanou podle krávy (vacca). #cestinaskoulemi
13
43
637