Dva roky bez alkoholu. Vím, že to 99,9% z vás oprávněně nezajímá, ale kdyby náhodou těch 0,1% ano, tak to sem píšu. Jo, datum si pamatuju přesně, mezinárodní den dětí. Jde to. Druhý rok snazší než první. Uvidíme, jak to půjde dál.
To množství oprav ve veřejném prostoru, které v Praze momentálně probíhá, je nejlepší vizitka současného vedení města. Naprosto bez ironie. Díky za to.
Na názorech a práci
@PatrikNacher
se mi může nelíbit 1000 věcí, ale kdykoliv zavítám do diskuse pod nějakým jeho rozhovorem, tak zhruba polovina příspěvků naráží na jeho nízký vzrůst. Fakt se prosím vykašleme na zesměšňování něčeho, co člověk nemohl sám ovlivnit. Díky moc.
Tohle je suverénně nejlepší část znovuotevřené stanice. Bez reklam! Hrozně bych si přál, aby to nebyla pouze dočasná situace, ale naopak nový standard. Zajděte se přesvědčit na vlastní oči: Jiřího z Poděbrad. Neboli Džej Zet Pí, jak říká kamarád z USA.
Už jsem se naučil, že není možné nikomu radit, koho má volit, ale dovolte mi napsat, že já osobně jsem s výkonem současné pražské koalice spokojen. Myslím si, že v rámci možností daných vnější situaci (Covid-19, válka na Ukrajině) odvedli velmi dobrý výkon. Díky. Vážím si toho.
Kruhový objezd u Prašné brány: Za mě úplně chybně řešení. Celý prstenec kolem Starého Města třeba řešit jako celek, od Národní po Revoluční. Jako místo, kde mají prioritu pěší a kde po celé jeho délce jezdí tramvaje. A když tam vjedete autem, budete cítit, že tam nemáte co dělat.
Oblíbený dům, který skvěle ukazuje vrstevnatost Prahy a vývoj v čase. Kdysi brána a hradby, dnes tento pozoruhodný objekt, jehož fasáda byla právě opravena.
Teď vážně. Pražský hrad. Nejdřív si pořídit dvě velké mapy (Nolliho a ortofoto), pak zavést režim pravidelných procházek po areálu a okolí s nejbližším týmem a přímo na konkrétních místech diskutovat otevření, zlepšení, rekonstrukci, zpřístupnění. Zrušit parkování na nádvořích.
Poznámka k včerejším výkonu manažerky komunikace Petra Pavla. Myslím, že je jasný, že to bylo nezvládnutý, ale co mi přijde zajímavější je, že jestli existuje země, kde se takovýhle přešlap dokáže přejít (s úsměvem či zatnutými zuby), je to Česko. Tak hodně štěstí v další práci.
Poprvé začínám vážně přemýšlet o vstupu do politiky. Když vidím tu dávku ukňouranýho oportunismu s nulovým morálním základem, co se pomocí masivního PR zesilovače vysílá do všech obyvatel Česka, zjišťuju, že mi to znemožňuje zabývat se pouze architekturou. Sakra práce.
Mám tip na prezidentského kandidáta přesně za pět let. Akorát mu tou dobou bude 40 let a bude mít za sebou už 15 let skvělých služeb ve prospěch České republiky a jejího jména v zahraničí. A protože má momentálně zablokovaný Twitter účet, tak to sem můžu napsat:
@janekrubes
Zemřel Stanislav Tereba. Vynikající fotograf, první český vítěz prestižní mezinárodní soutěže World Press Photo a mj. autor této neuvěřitelně nádherné fotografie. Čest jeho památce.
Můj poslední semestr v roli vyučujícího na veřejné vysoké škole se odehrál na podzim roku 2010. Za 14 dvouhodinových přednášek (na které se samozřejmě musíte připravit) jsem tehdy dostal souhrnnou odměnu 4.200,-. Svým způsobem obdivuji kolegy, kteří to dělají. Já už dál nemohl.
Dneska jsme šel kolem podniku, jehož název mám hrozně rád: Příčný řez. Jednak proto, že to byl můj nejoblíbenější výkres během studia architektury a taky proto, že se nachází na křížení ulic Příčná a Řeznická. Gratuluju ke skvělému nápadu.
@michalpur
Zdravím, Michale. Dovolte jednu otázku. A opravdu mě zajímá odpověď. Napadne vás aspoň na chvilku při podobném zvolání, že mluvíte o něčem, o čem toho vysoce pravděpodobně moc nevíte? Díky moc za případnou odpověď.
Takže dneska je to přesně 6 let a myslím si, že poprvé můžu vědomě bez pochybností napsat, že to změnilo můj život a život naší rodiny výrazně k lepšímu. A poděkování za to směřuje k mojí ženě Markétě, bez které by se to nikdy nestalo. Díky moc.
Dva roky bez alkoholu. Vím, že to 99,9% z vás oprávněně nezajímá, ale kdyby náhodou těch 0,1% ano, tak to sem píšu. Jo, datum si pamatuju přesně, mezinárodní den dětí. Jde to. Druhý rok snazší než první. Uvidíme, jak to půjde dál.
Část Prahy, která je skutečně blbě prostupná, a to včetně pěší dopravy, tak ta se jmenuje Pražský hrad. Nikoho kvůli tomu k rezignaci nevyzývám, ten rok a půl si ještě počkám a pak budu sledovat, co o tom v kampani budou říkat jednotlivé kandidátky a kandidáti.
Jak včera
@AndrejBabis
říkal, že by nám přál svět bez Babiše, tak jestli tím myslel vlastní složení poslaneckého mandátu, stažení se z politiky a veřejného života a tedy předání hnutí ANO jiným, … tak jsem chtěl jen napsat, že si té nabídky moc vážím a osobně bych to bral. Díky!
Jen technická: Ta šestice parlamentních stran, která vyzvala Andreje Babiše k demisi, disponuje sice pouze 92 mandáty z 200 v Poslanecké sněmovně, ale zároveň reprezentuje více než 2,5 miliónu voličů. ANO, ČSSD a KSČM volilo méně než 2,3 miliónu občanů Česka.
Mladý pár se potkává ve městě, kluk s usměvem podává slečně květinu, ale při prvních slovech se začíná lehce zadrhávat: „víš, večer to bohužel nevyjde, nevím, jak ti to mám vysvětlit, ale... tak teda jo... hraje Plzeň." Odvahu vždycky dokážu ocenit. Klobouk dolů.
Dneska jsem si vzpomněl, jak mi kamarád vyprávěl, jak jeho vážnost v Anglii stoupla o 1000%. Na rozdíl od kolegů v práci věděl, jak udělat nejrychleji sněhuláka. Ostatní se ho snažili uplácat z malých sněhových koulí. Máme z dětství dovednosti, které obstojí na mezinárodním poli.
Myslím si, že aktivnějšímu zapojení celé řady lidí do veřejného prostoru (debaty, života) brání obava z následků takové aktivity. Tedy čelit intenzivní osobní nenávisti v psané formě. Je fakt, že u nás je to téměř vždy jen ta psaná forma, ale zase ta její sprostota je fakt něco.
A podle mě by nová definice chucpe měla znít: Desítky let neudržuju krásnou stavbu, kterou mám ve své správě, abych následně argumentoval pro její odstranění jejím špatným technickým stavem.
Nikdy jsem nepochopil rozdělování na (velká) města a vesnice. V obou žijí lidé, občané stejné země. S různými názory, životními zkušenostmi, problémy, touhami, ambicemi, pohledy na svět. To kde žijete, z vás nedělá ani lepšího, ani horšího člověka.
Tak jsem si právě půl hodiny prohlížel ten kruhový objezd u Prašné brány a jedna věc mě překvapila a udělala mi radost. To množství cyklistů, které jsem viděl. Vypadá to, že to pomalu přestává být marginální část pohybujících se po městě. Díky všem, co takhle ráno jedou do práce.
Znáte projektový trojúhelník? Říká, že ze tří vrcholů můžete mít nejvíc dva. Ty vrcholy jsou rychle-levně-kvalitně. Tedy, buď kvalitně a levně, a bude to trvat, nebo kvalitně a rychle, a bude to hodně drahý, a nebo rychle a levně, jak říká pan náměstek Dolínek. Tedy nekvalitně.
Samozřejmě mi do toho nic není, ale pár předvolebních pražských debat jsem viděl a musím říct, že se mi zdá, že SPOLU systematicky pracují na tom, aby byl jejich volební zisk v Praze co možná nejnižší.
Dneska jsem si nějakou dobu prohlížel instalaci Davida Černého na Máji a zjistil jsem, že k tomu mám úplně neutrální vztah. Nijak a ničím mě to nepohoršuje ani neštve, a zároveň mi to den nijak nevylepšilo. Ale mám docela radost z toho, kolik lidí to prohlíží. To je fajn.
@PetrKol15555896
Tohle je hodně smutný text. Pardon. Vždycky si u něj vybavím, když někdo přijde do galerie a u abstraktního obrazu říká: To bych namaloval taky. Má to vždy stejnou odpověď: akorát, že nenamaloval.
Přesně před 10 lety jsem vystoupil na letišti v Praze po studiích v LA s rozhodnutím, že se nebudu věnovat navrhování domů, ale tomu aby řada jiných lidí začala brát vážně kvalitu prostředí, ve kterém žije. Občas pochybuju, že to má smysl, ale většinou to netrvá moc dlouho.
Upřímná gratulace vítězům architektonické soutěže na Vltavskou filharmonii, Bjarke Ingels Group a nemenší gratulace pražskému politickému vedení, že se do tohoto projektu s vervou pustilo. Držím palce s dalším vývojem.
Dlouho jsem syna připravoval vypravováním na chození do školky. Vše klaplo, až na jednu věc. Dnes mi říkal: Táto, bylo to dobrý, ale zítra už tam nejdu, už jsem tam byl. Říkals 'v pondělí půjdeš do školky', neříkals, že tam musím víckrát. Má pravdu, to jsem fakt neříkal.
Pokud jenom trochu můžete, vyražte tuto sobotu nebo neděli na slavnostní otevření do Automatických mlýnů do Pardubic, manželům Smetanovým se tam myslím podařilo něco mimořádného. Klobouk dolů.
Jo a strašně by se mi líbilo zachránění toho zpustlého tenisového kurtu v Jelením příkopě a jeho otevření zdarma dětem za peníze Kanceláře prezidenta republiky.
Václav Havel se snažil Pražský hrad maximálně otevřít veřejnosti. Nebylo to vůbec jednoduché. Spousta míst a zahrad byla po 40 letech v žalostném stavu a otevření si vyžádalo značné úsilí. Václav Klaus to v zasadě nechal být. A ten současný? Ten ho zavřel. Co udělá příští?
Tak dneska jsou to čtyři roky. Ten poslední byl zatím nejsnazší a poprvé mám pocit, že by mi to mohlo vydržet i déle. Přátelé změnili otázku z „ty pořád nepiješ?” na „ty už asi pít nebudeš, co?” Ale kdo ví, uvidíme zase za rok.
Dva roky bez alkoholu. Vím, že to 99,9% z vás oprávněně nezajímá, ale kdyby náhodou těch 0,1% ano, tak to sem píšu. Jo, datum si pamatuju přesně, mezinárodní den dětí. Jde to. Druhý rok snazší než první. Uvidíme, jak to půjde dál.
Jen jedno takové možná docela zajímavé info. Právě v tuto chvíli má mezi nejlepšími 55 profesionálními tenistkami světa jeden stát nejvyšší zastoupení. Má tam celkem 9 zástupkyň. Tedy jednu šestinu. A ten stát má lehce přes 10 milionů obyvatel a jmenuje se Česko! Gratuluju holky!
Za 10 let jsem dostal víc než 100x tuhle nevyžádanou radu: když tak všechno kritizujete a nic se vám nelíbí, tak se odstěhujte jinam. Dneska mi přijde docela vhodný den napsat: Neodstěhuju. Jsem tady strašně rád. Vidím tu obrovské množství práce, které má smysl se věnovat. Díky.
Rád čtu diskuse pod články. Pokaždé tam najdu něco, co mě pobaví. Dneska mě rozesmál komentář Jana Píchy k možnému záměru Dominika Haška kandidovat na prezidenta: "Nebyl by dobrý prezident. Z minulosti ho nemá ráda Kanada, Rusko, Finsko, Švédsko, USA, ..."
Jestli něco špatně snáším nejen v předvolební kampani, tak je to tvrzení, že Praha je velmi bohaté město. Není. Opravdu ne. Když započtete obrovský vnitřní dluh na veškeré technické infrastruktuře a roky zanedbávané údržby, tak zjistíte, že jde o velmi chudé a zadlužené město.
Na celé ‘kauze’ Máj a David Černý mi asi akorát přijde smutný, že David ten dům nesnáší a považuje ho za komunistický paskvil. Jak mi kdysi řekl: jestli si myslíš, že to má nějaký kvality, tak jseš debil, a když budeš mít štěstí, tak ti to dojde. Já to beru, je to jeho názor …
Zemřel největší frajer a největší hrdina mého dětství. Mám strašně rád tvrzení ze skvělého dokumentu o něm: Ne všechny filmy ve kterých hrál byly skvělé, některé byly nic moc, ale on nikdy ve své roli nepůsobil trapně. Nikdy. Díky za vše. Trochu brečím.
Jel jsem za pelotonem cyklistů, přibrzdil a čekal až se naskytne příležitost k předjetí. Ten za mnou to nevydržel a začal troubit. Všichni v pelotonu se otočili a gestikulacemi mi začali nadávat, proč troubím. Tak jsem si vzpomněl na našeho děkana v LA: Pamatujte. Život není fér.
Poprvé v životě od roku 1986 jsem neviděl zahajovací zápas MS ve fotbale. Není to žádný promyšlený bojkot, ale jen jsem tak na sobě s překvapením zjistil, že mě to vůbec nezajímá.
Neviděl jsem město s takovou úrovní servisu. Po všech stránkách. Dnes můj syn mával na krásnou paní, která řídila popelářský vůz. Přibrzdila, stáhla okýnko, zamávala, a pak mu vzduchem poslala pusu. Správně vycítila, že pro Filipa je na vrcholu pyramidy prestiže všech povolání.
Už jsem se dlouho tak nepobavil, jako dnes v lékárně. Prosil bych sirup na suchý, dráždivý kašel pro tříleté dítě. Slečna lékárnice: Tady je, ale pozor, má jeden nepříjemný vedlejší účinek. Dítě po něm může déle spát.
Jestli bude sestava Piráti, Praha Sobě a STAN držet pevně pospolu (celkem 29 mandátů z 65), a to především na základě velmi dobré společné práce v minulém volebním období (bez jakékoliv ironie), tak se na to povolební vyjednávání začínám docela těšit. Hodně štěstí.
Už jsem toho zažil hodně, ale abychom měli 7 reprezentantek (Kvitová, Krejčíková, Muchová, Plíšková, Bouzková, Vondroušová, Siniaková) mezi nejlepšími 32 ženami živého tenisového žebříčku, to fakt nepamatuju. Klobouk dolů. Gratuluju.
K Libeňskému mostu mám jediné. Je to výborná práce výborných autorů a jako o takovou má být pečováno. Že rekonstrukce nebude levná je jasné, na vině je dlouhodobě zanedbaná údržba. Vedení Prahy má napřít svou energii k tomu, aby se už údržba nezanedbávala, a ne bourat mosty.
Přesně před rokem jsem přestal pít alkohol. Nedobrovolně. Z donucení. Ultimátum manželky. Žádná velká hitparáda to teda není, ale když se za tím rokem ohlédnu, tak to nejspíš bylo správné rozhodnutí.
Dneska jsme rozesmáli celou tramvaj: Tady to tlačítko, to nemačkej, to je pro kočárek a ten tu teď není, tak aby pan řidič kvůli tobě nezastavoval zbytečně a tohle tlačítko, to mužeš zmáčknout, až budeme vystupovat, dřív ne... poučil mne dnes nahlas tříletý syn.
Před 10 lety zemřela Věra Chytilová. Mám rád tento její výrok: „No jó, mužský, ti nestárnou. Šediny je zdobí, brýle jim svědčí, vrásky jsou sexy. Žádné křečové žíly. Žádná celulitida. Žádné klimakterium. Ale pak najednou… zdechnou.“ (v Česku o 6 let dřív než ženy).
Hele, těm příspěvkům na děti, co se narodily 1.1. fakt rozumím. Mít narozeniny 1. ledna je za trest. Nikdo si po Silvestru nevzpomene. Ještě bych to dal těm, co mají narozeniny na Vánoce a těm co se navíc jmenují Adam a mají narozeniny na Vánoce, těm bych dal ještě jednou tolik.
Měl jsem radost, když jsem se mohl očkovat v USA a stejnou, když jsem mohl jít na třetí dávku u nás. Samozřejmě, že půjdu i na případné další a víc k tomu nemám.
Má někdo nějaké komplexnější vysvětlení proč je v Česku ve městech jen málokdy možné vidět někoho na balkónech či lodžiích? Ptám se pro kamaráda. Díky předem.
Po delší době jedu vlakem. Vylosoval jsem si lístek do ‘dětského vagónu’ (ani jsem nevěděl, že něco takového existuje). Křik dětí je intenzivní, ale to mi teda vůbec nevadí (výhody rodičovství). Řvaní rodičů včetně vulgarit na ty děti snáším o dost hůř.
Jen na okraj. Kdybych se měl pokusit vyjmenovat 10 největších problémů současného stavu Staroměstského náměstí, ... určitě by mezi nimi nebyl Mariánský sloup.
V letech 2002-03 jsem studoval a pracoval v Holandsku. Vyřizování pracovního víza byl neskutečný opruz. O pár let později ve Francii už to byla legrace, přistupovali ke mně jinak. Nejen díky tomu si uvědomuji, jak jsem vděčný, že jsme součástí EU. Díky všem, co k tomu přispěli.
nemám tendenci mu ho brát. Akorát si nejsem jistej, že je pak ten vhodný typ člověka na přidání nové vrstvy. Nenávist může být možná dobrý tvůrčí motor, ale asi by mi přišlo srozumitelnější, kdyby se tím zabýval někdo, kdo ten dům má rád.
To, že zemřel v necelých 96 letech herec Ralf Wolter, který se pro moji generaci nejvíce zapsal jako Sam Hawkens z filmů o Vinnetouovi mě úplně nešokovalo, ale to, že měl při natáčení Pokladu na Stříbrném jezeře necelých 36 teda ano.